Výměna a ostření nože zahradní sekačky
Jaro je tady a s ním přichází i období sekání trávy. Na několik příštích měsíců se stane zahradní sekačka nerozlučnou partnerkou každého zahradníka. Aby však dobře sloužila svému účelu je potřeba pravidelně ostřit a případně i měnit její žací nůž. Pokud nechcete číst článek, koukněte se na mé video, kde celou problematiku názorně vysvětluji.
Na údržbu žacího nože má každý jiný názor. Mě se nejvíce osvědčilo pravidelné střídání dvou stejných nožů. Jako interval jsem si stanovil jeden sekací den. To je však velmi individuální. Nejvíce záleží na ploše a terénu jaký zrovna sekáte. Samotný proces výměny nože záleží na konkrétním modelu vaší sekačky. Pojďme si ho v dalších řádcích trochu rozebrat.
Žací nůž bývá obvykle ukotven pomocí jednoho šroubu přes unašeč přímo ke klikové hřídeli motoru. Unašeč je nasunut na tuto hřídel, v níž je závit, do nějž se šroubuje právě ten zajišťovací šroub s podložkou. Ze samotné konstrukce sekačky vyplývá, že nemáme možnost klikovou hřídel nějak aretovat. Většinou to řeším pomocí většího kusu dřevěného polena. Musí být dostatečně velké, aby se akorát vešlo do tunelu, jímž nůž vyhazuje trávu do koše. Zároveň je potřeba aby byl dlouhý dost na to, aby se o něj nůž bezpečně opřel. Toto poleno tedy po nadzdvihnutí sekačky vložíme právě do vyhazovacího kanálu a při povolování o něj nůž opřeme ve směru otáčení doleva. V další fázi doporučuji použít sestavu trháku, krátkého nástavce z gola sady a nástrčného klíče o potřebné velikosti pro povolení aretačního šroubu. Po povolení šroubu můžeme nůž i s unašečem jednoduše stáhnout z klikové hřídele.
V předchozích řádcích jsem se zmínil o nadzdvihnutí sekačky. Ač se to nezdá jedná se o úkon, ve kterém lidé často chybují. V žádném případě nesmíme sekačku naklonit na bok. Tak by došlo k přelití oleje buď do výfuku, nebo do karburátoru. Proto naklápíme sekačku vždy dozadu, tedy tak, že madlo sekačky položíme na zem a její přední část se přes zadní kola zvedne nahoru. To je přesně ta poloha, kterou potřebujeme, abychom se dostali do spodní části k noži. Pravidlo o naklápění sekačky dozadu platí i při přepravě. To znamená, že nikdy v žádném případě nesmíme sekačku naklopit na bok.
V tuto chvíli máme demontovaný nůž a můžeme se pustit do ostření. Někdo tento úkon provádí úhlovou bruskou. Pokud máte s tímto nástrojem alespoň trochu zkušeností, můžete jej určitě použít. Sám jsem to s jeho pomocí dělal několik let. Má však nevýhodu ve zbytečně velkém úběru materiálu. Z toho důvodu dnes provádím ostření obyčejným pilníkem. Nůž tedy ukotvím nejčastěji malou svěrkou ke kusu ocelového plocháče uchyceného ve svěráku. Následně pomocí pilníku vhodné velikosti začnu nůž ostřit.
Při ostření žacího nože nejde o dosažení opravdu ostrého břitu. Nemělo by to ani cenu, protože by svoji ostrost ztratil během prvních pár minut sekání. Mnohem důležitější je odstranění otřepů a nepravidelností vzniklých po nárazech nože do tvrdých předmětů. Dále je naším cílem prosté udržování tvaru a úhlu břitů. K tomuto účelu nám právě pilník plně dostačuje. Většinou začínám od druhé strany nože, tedy hřbetu. V tuto chvíli se snažím držet pilník co nejvíce ve stejné rovině a úhlu se hřbetem a odstranit všechny otřepy a nepravidelnosti na břitu. Následně nůž otočím a začnu opracovávat čelo břitu. Mým cílem je zachování jeho úhlu a odstranění co největšího množství nepravidelností při, co nejmenším úběru materiálu. Tento postup opakuji i na druhém břitu nože.
Při ostření nože dochází k ubývání materiálu. Je velmi důležité, aby toto ubírání bylo rovnoměrné. Říkáme, že nůž je vyvážený. Pokud by tomu tak nebylo, docházelo by ke zbytečnému opotřebovávání ložisek klikového hřídele. Jestli je nůž vyvážený poznáme pomocí obyčejného šroubováku. Ten prostrčíme přes otvor v noži a nůž necháme takto zavěšený ve vzduchu. Dobrým pomocníkem je v tomto případě třeba horní hrana dveřních zárubní, pokud je vodorovná. Sledujeme, zda jedna strana nože nepadá k nějaké straně více než druhá. Poznáme to právě tak, jestli je takto zavěšený nůž rovnoběžný s horní hranou zárubně.
Pokud tomu tak není, ubereme pilníkem materiál z čela břitu na straně, která více padá k zemi. Z toho totiž můžeme usoudit, že je těžší, tedy je na ní více materiálu. Tento postup ubírání materiálu a kontroly vyvážení provádíme, dokud nedosáhneme uspokojivého výsledku. Tím je právě, aby nůž volně zavěšený na šroubováku zůstal sám od sebe ve vodorovné poloze.
Nastala chvíle, kdy můžeme přistoupit ke zpětné montáži nože. Využijeme k tomu analogický postup jako u demontáže. Doporučuji unašeč i klikovou hřídel dobře očistit. Dále je také velmi praktické, pokud mírně namažeme vazelínou dotykové plochy. Na závit aretačního šroubu bychom měli nanést malé množství lepidla na závity. Následně nasuneme unašeč na hřídel a na něj dále nasadíme nůž, který ukotvíme pomocí šroubu. V tuto chvíli stačí šroub dotáhnout pouze rukou. Do vyhazovacího kanálu v šasi sekačky vložíme poleno použité při demontáži a nůž o něj opřeme tentokrát ve směru otáčení doprava. Aretační šroub bychom měli správně utáhnout na utahovací moment předepsaný výrobcem sekačky. Je ale asi jasné, že běžný domácí kutil nevlastní momentový klíč. Proto dotáhneme šroub dostatečnou silou, avšak s citem abychom jej nestrhli.
Sám dodržuji interval ostření nože po každém sekání. Jak jsem již zmínil používám dva stejné žací nože. Po sekání jej vždy demontuji a namontuji čistý a naostřený druhý kus. Ten použitý umyji a naostřím, aby byl připravený na výměnu v dalším cyklu. Tento interval je asi velmi individuální a můj způsob asi přijde někomu přehnaný. V každém případě by ale ostření mělo probíhat často při ubírání co nejmenšího množství materiálu.
Doufám, že byl tento článek dostatečně výstižný a poskytnul vám všechny potřebné informace pro péči o žací nůž zahradní sekačky. Přeji vám mnoho úspěchů nejen při údržbě vašeho stroje.