Shimano Deore XT – krátký komentář

Mám horské kolo Trek X-Caliber 9 2023. V základu je vybavené jednopřevodníkem a přehazovačkou XT M8100 z řady Deore XT. Je to vlastně moje první zkušenost s jednopřevodníkem.

Před tím jsem jezdil několik let na horském kole s trojpřevodníkem. V té době mi přišlo hrozně super, že má to kolo takový rozsah převodů. Až po delších zkušenostech jsem si vypracoval názor, že přesmykač je něco, co na horské kolo vůbec nepatří. U silničního kola je to samozřejmě něco úplně jiného. Tam mi vysoký rozsah jemného řazení pořád dává smysl. Vraťme se ale do světa horských kol. Tam jde samozřejmě o to, jestli to horské kolo používáte jako horské. To znamená pro jízdu v terénu, v blátě, kalužích a sněhu. Pokud jste si zde odpověděli ano, pak jistě víte, že špinavý přesmykač velmi rychle degraduje. Všechna ta špína ze zadního kola jde přímo na něj. A samozřejmě je to také zbytečná hmotnost navíc.

Ono pro ježdění v terénu vlastně ani není důležité nějaké jemné řazení jako u silničního kola. To jistě všichni terénní cyklisté mohou potvrdit. Proto se také z horských kol začaly přesmykače pomalu vytrácet. Daň za to je, jak už jsem zmiňoval méně plynulé odstupňování jednotlivých převodů, zvláště u těch lehčích.

Za sebe musím poznamenat také velmi nízkou životnost řetězu hlavně u dvanácti rychlostní kazety v případě mého X-Calibra. Jezdím na tom kole denně do práce. Z toho vyplývá relativně nízký avšak pravidelný týdenní nájezd kolem osmdesáti kilometrů. I přesto měním řetěz zhruba každé dva měsíce. Ano, jde to do peněz.

Poslední malou nevýhodou, která měla vlastně být původně hlavním tématem tohoto článečku je seřizování. Nechci tvrdit, že je obtížné. Spíš bych řekl, že je to jiné. Prozradím zde, co mi dělalo největší problém pochopit. Je to napětí lanka. Pokud totiž zde po výměně lanek a bowdenů, napnete lanko k přehazovačce jako u přehazovačky, která spolupracuje s přesmykačem, budete překvapeni nefunkčností řazení.

Po mnohých útrapách jsem zjistil, že po nastavení spodního dorazu na přehazce je potřeba nechat ovládací lanko hodně povolené. Takže by to mělo vypadat tak, že když máte přehazku na spodním dorazu, páčku odřazenou na nejtěžší převod a dotažený šroubek lanka na přehazce, lanko je natolik volné, že při zatlačení prstem se prohne asi o sedm milimetrů. Je dobré i tak před utažením kotvícího šroubku na přehazce, mít seřizovací šroubek na páčce o pár závitů vytočený. Tím máte zajištěnou možnost dalšího povolování lanka. Sám jsem tomu dlouho nevěřil. Ale neustálá nefunkčnost řazení mě k tomu donutila. Takže si pamatujte, že klíčem k úspěchu u seřizování přehazovačky na jednopřevodníku je povolování, nikoli utahování lanka.

Pokud ani tak nebudete s výsledkem spokojeni, je tu další faktor. Tyto přehazovačky jsou vybavené brzdou řetězu. To je výborná věc. Díky ní vám nebude řetěz mlátit do rámu při přejetí překážky. To mi u horského kola určitě dává smysl. Máte možnost ji odbrzdit. Slouží k tomu páčka na kloubu ramínka. Pokud s ní otočíte doprava, tak abyste viděli nápis off, brzda je deaktivovaná. Pokud po této akci funguje řazení lépe, máte téměř jistotu, že je brzda příliš tuhá. To způsobuje hlavně neochotné řazení směrem dolů z největšího pastorku. K nastavování tuhosti brzdy slouží seřizovací šroubek. Dostanete se k němu po odkrytí gumové krytky na kloubu ramínka, z druhé strany než je vypínací páčka brzdy. Šroubek má vnitřní imbus velikosti dva. Většinou jej stačí jen mírně povolit, nepřehánějte to, nebo brzda ztratí smysl.

No a na závěr poznamenám, že k tomu, aby to celé fungovalo je samozřejmě potřeba pravidelná očista a údržba. Jak to dělám já můžete vidět v samostatné galerii.

Teď jen doufám, že jsem nikoho neodradil od používání jednopřevodníku. Ono to možná zní jako něco hrozně náročného a složitého. Spíš bych však řekl, že si to žádá jiný přístup. Sám jsem s jednopřevodníkem velice spokojený. Je to spolehlivé, lehké a velmi odolné. U horského kola mi takové řešení dává smysl.